Důležité termíny
Přihlášky bez referátu
do 15. 11. 2019
Přihlášky s abstraktem referátu
do 25. 10. 2019
Nahrání finální formátované verze příspěvku do sborníku po korektuře
do 3. 11. 2019
Individuálně udělené výjimky k předchozímu bodu platí
do 8. 11. 2019
Platba vložného pčevodem
do 15. 11. 2019
Registrace na poslední chvíli
10. až 18. 11. 2019 do 12:00
Termín konference
19. a 20. 11. 2019
Časové členění programu a seznam přednášek
V uváděném rozdělení přednášek na první a druhý den jsme
prioritně respektovali časové možnosti přednášejících, pak tematické
okruhy. V ojedinělých případech může u neoznačených dojít
k přesunům. Chceme tak usnadnit rozhodování, pokud se nemůžete
zúčastnit po oba dny v celém rozsahu.
První den konference úterý 19. 11. 2019
9:00 |
Zahájení jednání konference |
9:10 až
12:30 |
Hlavní blok přednášek
k vyhlášeným tématům konference včetně následné diskuse
|
12:30
až 13:30 |
Přestávka na oběd |
13:30
až 16:50 |
Přednášky k vyhlášeným tématům
konference na základě oslovení přípravným výborem nebo přihlášení
účastníkem po doporučení programovým výborem
|
17:00
až 17:30 |
Přípitek s neformálním zhodnocením
prvního přednáškového dne |
17:40 |
Přemístění do studovny Fakulty
elektrotechnické, kde před vystoupením souboru „Academica Musica
Zlinensis“ jej představí jeho vedoucí profesor Vladimír Vašek |
|
Před začátkem vystoupení v 18:00
bude podáváno malé pohoštění při číši vína |
18:00
až 18:45 |
Koncertní vystoupení |
19:00 |
Raut – bufet |
Druhý den konference středa 20. 11. 2019
9:00 až
12:30 |
Dopolední prezentace předjednaných a
přijatých přihlášených referátů zaměřená na smart energetiku |
12:00
až 13:00 |
Přestávka na oběd |
13:00
až 15:30 |
Odpolední prezentace didakticky
orientovaných vystoupení, představení nových studijních programů a jejich
laboratorního zázemí |
15:00
až 15:30 |
Závěrečná diskuse, zhodnocení
konference |
Přednášky v úterý 19. 11. 2019
Digitalizace průmyslové výroby
Palíšek Eduard, Ing.,
Ph.D., MBA; generální ředitel Siemens s.r.o.
Průmysl 4.0 je evoluce technologií, ale revoluce myšlení. Praktické
příklady využití digitálních dvojčat, umělé inteligence, aditivní
výroby a dalších digitálních technologií ke zvyšování
konkurenceschopnosti.
Využití umělé inteligence pro prediktivní
údržbu v Mitsubishi Electric řešeních
Brynda Petr, Ing.; Business
Development Manager; Mitsubishi Electric Europe.
Přehled řešení pro prediktivní údržbu založených na umělé
inteligenci od Mitsubishi Electric Klíčové pojmy: Prediktivní údržba,
IIoT, AI, Umělá inteligence.
Analýza dat a vývoj algoritmů pro monitorování
stavu zařízení a prediktivní údržbu v prostředí MATLAB
Jirkovský Jaroslav, Ing.,
Ph.D.; aplikační inženýr; Humusoft, s. r. o..
Využití nástrojů MATLAB a Simulink k vývoji algoritmů pro monitorování
stavu zařízení a prediktivní údržbu. Celý proces zahrnuje několik etap
od sběru dat a výběru vhodných indikátorů stavu zařízení přes návrh a
testování prediktivního modelu pro odhad zbývající životnosti zařízení
(RUL) až po nasazení výsledného řešení v rámci podnikových systémů.
Přesná měření a integrace Matlabu do průmyslových aplikací
Halva Tomáš, Ing.; Beckhoff,
s.r.o..
Digitalizace montážní linky a její digitální dvojče
Šebek Zdeněk – Mitana Robin,
Ing. – Ing.; SIDAT, spol. s r.o..
Příklad realizovaného projektu digitalizace výrobního procesu
s následným automatizovaným vyhodnocováním dat s cílem identifikovat
úzká místa procesu, která se budou následně eliminovat.
Techniky bezpečnej automatizovanej prevádzky za účasti kolaboratívneho
robota
Vagaš Marek – Galajdová Alena – Šimšík Dušan, doc. Ing., PhD. – doc. Ing., PhD. – prof.
Ing., PhD.; Strojnícka fakulta Technickej univerzity v Košiciach, Katedra
automatizácie a komunikačných rozhraní.
Jedným z hlavných smerov implementácie konceptu 4.0 je nasadzovanie
kolaboratívnych robotov s ohľadom na ich bezpečnostné nároky do
inteligentných automatizovaných pracovísk s konečným cieľom
optimalizácie pracovísk ako celku. Ich zavedenie je založené na správnom
pochopení prebiehajúcich činností na automatizovanom pracovisku tak, aby
dostupné informácie o toku materiálu, počte vyrobených komponentov,
kvalite či konkrétnych nameraných hodnôt z rôznych typov snímačov
prispeli ku korektnej automatizačnej inovácii realizovanej do podoby
špecifikovaného typu spolupracujúceho robota s ohľadom na bezpečnosť ako
hlavný faktor. V súčasnosti dochádza k postupnému upúšťaniu od
prísneho oddelenia robotov, ľudí alebo iných periférnych zariadení
s cieľom citlivej integrácie do skupinového budovania automatizovaných
pracovísk. Z týchto dôvodov stále nepretržite prebiehajú diskusie
o bezpečnostnej kategorizácii, štandardoch a možnostiach pre bezpečnú
automatizovanú prevádzku.
Posouzení rizik strojního zařízení
Pelikán Filip;
bezpečnostní specialista; SICK, spol. s r.o..
Krátké seznámení s principy posuzovaní rizik strojních zařízení dle
platné legislativy.
Motivace mládeže pro vědu a techniku
Maixner Ladislav, doc.
Ing., CSc.; místopředseda, Českomoravská společnost pro automatizaci,
z. s.
Budoucí energetický trh
Neděla René, Ing. et
Ing.; náměstek ministra průmyslu, Ministerstvo průmyslu a obchodu
ČR
Černá, zelená a modrá energetika
Hrdlička František, prof. Ing.,
CSc.; Ústav energetiky, Fakulta strojní ČVUT v Praze.
Potenciální modely vývoje energetiky s jejich reálně dopady.
České řídící systémy nejen pro průmysl a energetiku v dobách
Industry 4.0
Kulík Pavel, Ing.; ředitel
útvaru Technický rozvoj; ZAT, a.s..
Přínosy nočního útlumu ve strategii řízení dodávky tepla
v systému CZT
Vašek Lubomír – Dolinay Viliam, doc. Ing., CSc. – Ing., Ph.D.; Ústav
automatizace a řídicí techniky, Fakulta aplikované informatiky UTB ve
Zlíně.
Příspěvek prezentuje výsledky praktického experimentu, který byl
zaměřen na aplikaci nočního útlumu v systému CZT. Vyhodnocení výsledků
experimentu ukázalo snížení odebraného tepla cca o 2,4 % ve srovnání
s běžným režimem.
Řízení centrálního energetického zdroje v soustavě zásobování
teplem – Smart Energy Grid
Neuman Petr – Pokorný Marek – Weiglhofer Willy , Ing., CSc. – Ing. – Ing., Ph.D.; Fakulta
aplikované informatiky UTB ve Zlíně (NEUREG – externí
pracoviště).
Simulační model centrálního zdroje v prostředí MATLAB-SIMULINK
zásobování teplem SMCZ určí v daném časovém horizontu technickou
splnitelnost požadavku na predikovanou spotřebu tepla s jakým propojením
technologických zařízení a s jakou dynamikou změn.
Prediktivní řízení zdrojů energie
Balda Pavel – Schlegel Miloš – Štětina Milan, Ing., Ph.D. – prof. Ing., CSc. – Ing.;
NTIS,Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita
v Plzni.
Riadenie a monitorovanie procesov výroby a dodávky tepla v kontexte
Priemysel 4.0
Piteľ Ján – Mižáková Jana – Mižák Jozef, prof. Ing., PhD. – PaedDr., PhD. – Ing.;
Technická univerzita v Košiciach, Fakulta výrobných technológií so
sídlom v Prešove, Katedra priemyselného inžinierstva a
informatiky.
Viacúrovňové štruktúry riadenia a monitorovania procesov výroby a
dodávky tepla so silnou komunikačnou podporou na jednotlivých úrovniach sú
výrazným predpokladom na to, aby aj v oblasti produkcie a distribúcie
tepelnej energie bolo možné aplikovať princípy konceptu Priemysel 4.0.
Inteligentní testery pro průmyslovou výrobu
Kaminský Daniel, doc. Ing., CSc.;
CEO v ELCOM, a.s.
Prezentace se zabývá problematikou průmyslových testerů pro diskrétní
výrobu. Popisuje principy virtuální instrumentace a průmyslu 4.0 na bázi
konkrétních řešení vyvinutých a realizovaných společnosti ELCOM, a.s.
jež byly úspěšně aplikovány v průmyslu.
Smart Gate – chytré hybridní řešení
Kebo Vladimír – Švub Jiří – Neustupa Zdeněk a kol., doc. Dr. Ing. – Ing., Ph.D. – Ing.; RFID
laboratoř, VŠB-TU Ostrava – TINT s.r.o..
Využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování
spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci
dopravy a sdílení dat pro veřejné účely. Výstupy projektu budou velmi
zajímavé nejen pro podnikatelské subjekty, ale i pro veřejné subjekty,
především města, která již nyní mají zpracovány své strategie
uplatnění a rozvoje nástrojů pro aplikaci principů konceptu Smart City.
Uplatnění HW modulů a navazujících SW řešení těmto subjektům umožní
sledovat, evidovat a především vyhodnocovat některá důležitá data
potřebná pro správu a řízení klíčových oblastí jako je doprava,
cestovní ruch, životní prostředí, apod.
Počítačová tomografie pro inline aplikace
Papež Martin, Ing.; PRIMA
BILAVČÍK, s.r.o..
Přednášky ve středu 20. 11. 2019
Systémy tlumení vibrací – teorie pro praxi
Vyhlídal Tomáš, prof. Ing.,
Ph.D.; vedoucí Ústavu přístrojové a řídicí techniky, Fakulta strojní
ČVUT v Praze
Deset let vývoje aktivně řízených kluzných ložisek
s piezoaktuátory
Tůma Jiří – Mahdal Miroslav – Škuta Jaromír a kol., prof. Ing., CSc. – Ing., Ph.D. – doc. Ing.,
Ph.D.; Fakulta strojní, VŠB-TU Ostrava
Prezentace technických problémů s konstrukcí zkušebního stavu, senzory,
aktuátory a pohonem. Budou rovněž popsány dílčí kroky při sestavení
matematického modelu zkušebního stavu. Zařízení slouží k vývoji
algoritmu řízení a ověřování hardwaru, kterým se řízení realizuje.
Od dat ze senzorů k informacím v cloudu
Mandys Tomáš, Bc.;
technický poradce, Pantek (CS) s.r.o..
Pantek (CS) s.r.o., Autorizovaný distributor AVEVA / Wonderware, představí
hybridní, škálovatelné řešení umožňující získávat, zpracovávat,
ukládat a prezentovat data z průmyslových automatizačních a IIoT aplikací
na více úrovních – od senzorů až po cloudové řešení.
Elektronika a řízení vysokorychlostního elektrického motoru
Novák Martin, doc. Ing., Ph.D.;
Ústav přístrojové a řídicí techniky FS ČVUT.
Dálková diagnostika technologických systémů železniční dopravní
cesty
Hucl Milan – Kulík Pavel,
Ing. – ředitel útvaru Technický rozvoj; ZAT a.s..
Článek pojednává o řešení dálkové diagnostiky umožňující
bezobslužný provoz technologií sloužící k zajištění bezproblémové
funkce drážních objektů. Jedná se o geograficky rozsáhlý systém
provozovaný na polovině území ČR a zahrnujících více než 400 objektů
s celkovým počtem cca. 300.000 datových bodů. V článku je diskutována
architektura, použité komunikační protokoly, principy kybernetické
bezpečnosti a možnosti uplatnění technologií IoT v tomto oboru.
Kolaborativní robotika – nové trendy, uplatnění ve výuce
Grečner Pavel, Ing., product
manager; ABB s.r.o..
Zefektivnění výroby a logistiky s využitím Industry 4.0 –
případová studie BohmPlast CZ
Weiser Jakub – Hladík Tomáš, – Ing., M.Sc., Ph.D.; BCD Regaltechnik
s.r.o. – Logio s.r.o. & Česká zemědělská univerzita, Technická
fakulta, Katedra jakosti a spolehlivosti strojů.
Pohled na praktický případ průmyslové firmy Bohmplast, popis logistických
toků, příprava firmy a průmyslové zóny k odprodeji a dalšímu
developmentu v T1,T2 Automotive, případová studie z pohledu logistiky,
použití elektronického sběru dat, dynamickou simulace výroby modelování
metodou Digital Twin. • Řízení zásob a nákupu • Analýza hodnotového
toku firmy (Value Stream Mapping) • Revize layoutu nové haly • Dynamická
simulace výroby modelování metodou Digital Twin. • Logistika z pohledu
T1 – automobilky – kontejnerová přeprava – vazba – Česká
Třebová, Terst, Bremenhaven, Hambug.
Nový magisterský navazující magisterský program Automatizační a
přístrojová technika
Novák Martin – Vyhlídal Tomáš, doc. Ing., Ph.D. – prof. Ing., Ph.D.; Ústav
přístrojové a řídicí techniky FS ČVUT.
CP – Factory: výuková laboratoř pro získání znalostí a
zkušeností s digitální výrobou
Jura Jakub, Ing. Mgr., Ph.D.;
Ústav přístrojové a řídicí techniky FS ČVUT.
Inženýrská psychologie přímo ve výuce
Trnka Pavel – Jura Jakub, Ing.,
Ph.D. – Ing. Mgr., Ph.D.; Ústav přístrojové a řídicí techniky FS
ČVUT.